faraon Psammetichos foneticky izoloval 2 děti, sledoval vývoj - "vlčí děti" - obecný pojem pro děti, co vyrůstají někde zavřené bez kontaktu s jazykem.
pokud se nenaučí mluvit do 2 let - ?, 6 let - mají cizí přízvuk, do puberty včetně - nenaučí se už mluvit
dospělý člověk si nepamatuje, co dělal před 4 lety svého věku (jen při poruchách, drogách)
1898 G. A. Lyndner ???
hlediska
a) artikulační hledisko*, percepce, akustické, fonologické (jak se osvojuje systém jednotek a pravidel)
b) dle pozorovaných subjektů: dle stádia vývoje (ten začíná už v prenatálním věku)
dítě reaguje už ve 4 dnech věku na odlišnost mezi "svým" a cizím jazykem (ne bezpečně, ale s určitou korelací)
metoda vysokofrekvenčního sání - dítě reaguje na změnu tím, že více zmáčkne dudlík
osvojování řeči - o tom se mluví cca do puberty
celkově obtížné nasbírat data
jednotlivci, malé (cca 3) i větší skupiny (>10)
vývoj typický/atypický
METODICKÉ HLEDISKO
shromáždit poznatky -> dedukce
metoda - longitudinální (1 či více jedinců po dobu více let (2-6))
průřezová (skupina dvouletých a skupina šestiletých)
pozorování / experiment
instrumentální / transkripční metody
DOKTRINÁLNÍ HLEDISKO
jaká názorová škola (=osvojovací model)
efekt černé skříňky (známe jen vstup a výstup)
vztah k "úplnému jazyku" dospělých
PERIODIZACE PRODUKČNÍ
A) narození - křik - "období křiku" - do cca 5-6 týdnů
křik nediferencovaný
křik diferencovaný
poporodní? - jednoduchý nebo dvojitý nádech, sekunda křiku (a-e)
1. měsíc - základní, bolestný, vzteklý
křik a zároveň sací pohyby
bolestný - dlouhý křik, série krátkých, zadržování dechu
dříve hlavně epizodické pozorování, dnes systematičtější
sací reflex - vyvinut už 3 měsíce před narozením
doprovázen pohyby čelistí nahoru a dolů, potřeba i upravit velum?
// nasalita interferuje s formanty
B) 5-6 týdnů - 2 měsíce - broukání - cooing
začíná smích
hlásky tam nevydělujeme (leda že bychom si je chtěli představit)
C) období žvatlání
1) 4-5 měsíců - žvatlání pudové - zvučky (ještě ne hlásky, ale už se jim to více podobá (ale neohraničené syntagmaticky ani paradigmaticky))
dítě s tím hodně experimentuje (i s prozodií)
// artikulace - něco se člení, článkuje
2) 7 měsíců - žvatlání pudové - slabičkové (ve zvučkovém také byly slabiky, ale náhodné)
převažují slabičky, prodlužují se vokalizační řetězce
už jsou u hluchých dětí vidět rozdíly (i hluché děti vydávají zvuky)
3) 8 měsíců - žvatlání napodobivé (dítě daleko více imituje (nicméně imituje už od narození))
špulí rty nezávisle na čelistech, umí žvýkat se sevřenými rty, jazyk také nezávisle, čelist i do stran
ještě ne slova
ale když uslyší slovo, podívá se na tu věc, co to představuje
spojování slov a gest
9 měsíců dětský žargon - rodiče jsou přesvědčeni, že dítě mluví
12 měsíců - období jednoslovných ???
potřeba, aby žvatlání splnilo určité podmínky, aby byly obrazem slov z reálného jazyka - dítě musí slovo použít spontánně (nesmí být vyprovokováno ani imitací, ani předmětem)
prozodické řetězce
11 měsíců? - prozodická samoorganizace (bootstrapping)
dítě není schopno izolovat hlásky (to až v 5ti letech)
vnímá slova jako kontinuum, jako obrys (když řekneme slovo v jiném rytmu apod., tak ho dítě nepozná)
vývoj vnímání schovaných věcí - 1) neexistují, 2) když nás vidí je schovávat, tak ví, že jsou schované, 3) ví, že jsou schované
cca 1 rok - regrese ve vývoji jazyka (naučí se chodit, což je velmi náročné)
18 měsíců - období víceslovných promluv, bez gramatiky
16 měsíců - cca 100 slov?
nejčastěji "ne", používá ho ve všech kontextech, i jako "ano" (fascinace mocí)
24 měsíců - předložky, zájmena
3 roky - afrikáty, laterály
4 roky - vibranty
6 let - fonologický i segmentální inventář hotový
před 1. třídou není problém neumět ř (ale během ní už by se ho dítě naučit mělo - je tomu jazyku více vystavené)
fáze vývoje se samozřejmě prolínají
maturační milníky - po nich už se něco nedá dohnat
dokládá to nespojitost vývoje?
Chomský - také zastáncem spojitosti - ale - máme nějaký gen v sobě, osvojujeme si totéž
zdánlivá nespojitost daná motorickou nezkušeností
neurofyziologie
mozek novorozeně - 1/8 celkové váhy (u dospělého 1/40)
v porovnání s ostatními primáty by se měl člověk rodit o 6-18 měsíců později (cca když začne říkat slova)
až kolem 9. měsíce věku se tvoří myelinová pouzdra (izolace okolo axonů - nervových vláken) - před tím vede v mozku ta komunikace pomalu (velké ztráty)
od narození do dvou let odumírá obrovské množství neuronů
synapse - spojují neurony - vytvářejí se na základě činnosti
největší počet synapsí kolem dvou let (150% toho, co dospělý)
pak ten počet až do puberty klesá
metabolická aktivita mozku (spotřeba glukózy a kyslíku)
u 10měsíčního dítěte stejná jako u dospělého
překonává ji a vrcholí ve 4 letech, pak klesá a ustaluje se po pubertě
jak odhazuje synapse - zbavuje se možnosti přeformulovat se na jiný svět, pak už se jen vylepšuje
traumata ze 2 let tudíž vydrží celý život
období zvýšené citlivosti - když se člověk učí jazyk, housenka chodit za světlem, kachna za mámou - pokud se toto období propásne, dotyčný se to už nikdy nenaučí
mozek spotřebuje 20% kyslíku apod.
svazek neuronů se aktivuje při vidění / slyšení apod. nějakého konkrétního slova
=> produkce je silně provázána s percepcí
i dítě, které nemluví (4 měs.) pozná, když na monitoru nesedí obraz a zvuk (/a/ vs. /e/)
3-měsíční dítě moduluje výslovnost vokálů podle někoho, kdo je na něj obličejem ukazuje
// ~ pod - třepená
// - delabializovaná
// dvě tečky (jako přehláska pod) - dyšnost
// IPA dvě tečky (jako přehláska nad) - pohyb (levopravý) do středu vok. lichoběžníku
PŘEHLED TEORIÍ OSVOJOVÁNÍ ŘEČI
rovina neurofyziologická
vjem (i záležitosti neuvědomované (nebo dolů???))
rovina psychologická
rovina sociální interakce
projevy v jednání
jazyk -> řeč
forma - fon., morfologie, syntax
obsah - sémantika
užití - pragmatika
modely
behavioristický
psycholingvistický syntaktický
psycholongvistický sémanticko-kognitivní
sociolingvistický
BEHAVIORISTICKÝ MODEL
neurofyziologické
lidi mají nějaký základ, kterým chtějí odpovědět na všechno (uzavřenost poznání)
I.P.Pavlov, B.F.Skinner (jeho Am. pokračovatel)
veškeré chování je naučené
od podnět - reakce (stimulus - response)
všechno je podmiňování reflexů
"Verbal Behaviour", 1957 - Skinnerova kniha
vše přichází zvenčí
rodiče: model - škála odměna/trest
/titi:/ - ano, čičí
nebo: co je to čičí?
postupně se toto hodnocení mění
dítě používá čím dál tím víc zvuků z mateřštiny
nejsou korigováni konkrétně
/tejně sem ku:/ - jasně, že jsi
a ne: říká se "stejně"
behaviorismus - důraz na produkci
PSYCHOLINGVISTICKÝ SYNTAKTICKÝ MODEL
vnější prostředí dává jen podnět k tomu, co už je uvnitř
Chomský
teorie "Language Acquisition Device"
generativní fonologie - dítě zná "ideální" formu + sada pravidel pro generování jeho vlastní formy
percepce předbíhá produkci, nevíme o kolik
PSYCHOLINGVISTICKÝ SÉMANTICKO-KOGNITIVNÍ MODEL
co je člověk? co je jeho reálnou podstatou?
/mimi aji:/ - chce se mi spát / tady spím / tady spí moje malá sestřička
dítě objevuje sémantické vztahy
princip symbolu (to, co nevidí)
objekt (slovo) zastupuje jiný objekt
tato teorie se nezabývá řečí, jen opravuje syntaktický model
?jádrem je kontext, kde chce něco dosáhnout
SOCIOLINGVISTICKÝ?
komunikační akt (zákl. jednotka)- úspěch/neúspěch posiluje/oslabuje spojení
není reflex
způsob osvojení
posílení reakcí (behavioristický)
vrozený model se rozvíjí
univerzální kognitivní struktury??? (podobné)
verbalizace neverbálních funkcí
// interakce s prostředím nezbytná
POČÁTKY KATEGORIÁLNÍ PERCEPCE
1975 Olmsted - první začal nějak rozebírat i percepci
1985 Liberman & Mattingly - mezi percepcí a produkcí je vrozené spojení
1993? dítě se musí naučit dobře poslouchat
omezení percepčního aparátu
rozlišení frekvencí (je normální rozeznat 1,5Hz (v pásmu 1kHz) při délce 200ms)
rozlišení F0 (0,5-5% změny frekvence, záleží na typu změny (skok, sigmoida))
rozlišení trvání (o 5ms rozdílně dlouhé zvuky, oba cca 50ms)
detekce diskontinuity (změna musí trvat alespoň 3ms)?
rozlišení frekvence formantů - 3-5%
amplituda formantu 3dB (u 2.formantu
tyto testy na základě syntetických vokálů
dříve domněnka, že dětský sluch je stejný jako sluch dospělých
po 20 týdnech prenatálního života dosahuje střední (naplněno kapalinou) a vnitřní ucho norm. velikosti
za první 2 týdny se vstřebá kapalina ze středního ucha a dítě se naučí vnímat sluchové vjemy
ale už v těch prvních 2 týdnech dítě vnímá zvuk
velmi brzo hlásky a jejich varianty
v prvních týdnech reakce na zvuk (ale nelingvistická)
citlivé na detaily (i zvuky nepatřící do jejich jazyka)
metodika - spojení zvuku s promítáním panďuláka
daleko lépe rozlišují nasalitu (do 8. měsíce výzkumu?)
fonologické síto - omezení na vnímání jen určitých vokálů
a ... a: - uprostřed malý prostor nerozhodnosti (u délky, znělosti, ...)
? v 50. letech se měřilo b,d,g, dnes ba,da,ga?
sigmoida se posouvá v závislosti na fonetickém okolí
kategoriální percepce zřetelnější u samohlásek než u souhlásek
2měs. děti rozeznávají téměř všechny fon. kategorie
frikativy někdy dělají potíže
rozlišují jen jednoslabičné segmenty (pa/ba, nikoli atapa/ataba)
nedokážou abstrakcí jednotky oddělit na úroveň segmentu
problematické rozlišit 2 znělé ba/da
percepční stálost
do 4 měsíců není dítě schopné abstrahovat od intonace
rozlišování r/l - v monoslabičných bez problému, víceslabičných ne
vnímají přízvuk
kategoriální percepce je obecnější mechanismus (??? i šum třeba), psychofyzikální základ
Kuhlová 90s - Kuhlové magnetový model osvojování řeči
prostory kolem prototypů se smršťují (6měs. děti)
u ??? nehrál žádnou roli
16měs. zborcení akustického prostoru - větší hustota okolo prototypů
obecná tendence neuronových sítí je bortit prostor, co mapují (na zákl. četnosti)
?s, š - někde kontrast / chybí kontrast
někde alofon / kontrast neutralizovaný (lišíé se měrou?)
kategorická percepce - lze změřit
1) stanovit exaktně, co je ideální s, š
jiná frekvence, jiné trvání
2) 7-9 stimulů na přímku mezi dva body
3) test
sigmoida - tvar (konvexní, ...)
kde se protne s y=50%?
stanovení extrémů
samohlásky mívají sigmoidu plošší
4) můžu udělat graf
teorie univerzalistická - vše je vrozeno, schopnosti rozeznávat kontrasty postupně vyhasínají?
teorie interakční - mozek má určité percepční limity
což určuje, které kontrasty mají smysl
4leté dítě je percepčně podobnější 20-letému než půlročnímu
dítě je univerzální fonetik :)
malé dítě dobře rozeznává i evropské vs. exotické melodie (i mezitóny v té exotické samotné)
1)